Retro
Hry na Mukově 2007
Konečná účast byla pouhých 25 procent osady, tedy já sám. Cesta probíhala v poklidu až na menší problém s průvodčím kvůli slevě, kterou mi nechtěl přiznat. V Bílině jsem čekal asi 20 minut na zastávce, kde už seděli 3 kamarádi. Odtud jsme vyjeli autobusem na zastávku červený újezd -utečenecký tábor a odsud nás kvůli obrovské průtrži mračen odvezl kamarád Pípa až na místo konání. Už tam bylo asi 50-100lidí, kteří se snažili rychle dostavovat stany, či se nějak jinak ukrýt před deštěm (nejlíp v hospůdce pod plachtou). Pozdravil jsem se s pár známými a šel se zabydlet do vojenského hangáru. Pak jsem si šel pro pivečko a dal se do hovoru o všem možném i nemožném. Později (po dvou pivech) jsem si vzal kytaru a přidal se k, už dost pod vlivem, zpívajícím a hrajícím kamarádům. Kolem půl jedné i já odcházím spát. Ráno mě probudil hlasitým telefonátem (asi do Houstonu) za stanem jeden mladý amík, který to s pitím trošku přehnal. Vstal jsem, něco pojedl a chvíli na to přijíždějí další kamarádi známí i neznámí, z blízka i daleka. Opět jsem usedl ke kytaře a ještě se dvěma kamarády hrál až do jedenácti hodin, kdy jsem si dal pauzu na jídlo. V půl dvanáctý pomáhám opět s kytarou zahájit hry. Soutěžilo se v hodu sekyrou, kládou, hřebíkem, nožem, oštěpem a válečkem. Dále zde byla střelba lukem a šoustavá + dětské soutěže, kterých jsem se kvůli svému věku nemohl bohužel zúčastnit. Po soutěžích byl jako vždy hluchej čas na oběd, který se vyplnil z větší částí hraním, a protože přijeli opravdoví muzikanti, uklidil jsem kytaru a kochal se tím, že najednou hrálo 15kytar, banjo, housle, frkačka, foukací harmonika a basa. Večer byl slavnostně zapálen oheň a vyhlášeny soutěže. Potom se začalo znovu hrát. V deset hodin jsem odjížděl s Drnem, kterej mě hodil až před barák.
Zápis z Prvního potlachu
Ahoj kamarádi, tak jak jistě víte, teda ti co čtete vzkazy, jeli jsme na vandr na Tisou. Účast byla celkem hojná, z táborníků se účastnili Wendie, Milan Mašek, Jirka FALKO Jindra, Kuba AD. a samozřejmě moje maličkost. Dále tam bylo několik kamarádů z trampských osad a kluků, kteří jezdí na vandry jen tak sólo.
A jak to všechno proběhlo??
1.den Ráno Sraz na autobusáku v 9:30 hod, bohužel autobus jel až v 10:15, ale nám to nevadilo. Svítíčko sluní zpíváčci ptáčkují a mě teď štípl komár. Po chvíli čekání nastupujeme do autobusu. Jirka málem nenastoupil, měl trochu těžší batoh. Z naší bagáže se stala docela solidní překážková dráha pro ostatní cestující. Já naštěstí seděl na sedačce. Jirka s Milanem už takové štěstí neměli, a tak seděli na báglech. (Tímto děkuju Milanovi za rozsednutí chleba). Kolem 11. hodiny jsme dorazili na Tisou a asi o půl hoďky později na T.O.Stone City. Zde si připravujeme oběd, a to pečené kuře. Sice to chvíli trvalo, ale bylo celkem dobrý. S Jirkou jsme se divili, že se ho Kuba s Milanem dobrovolně vzdávají a cpou se čínskejma polívkama. Jejich chyba, aspoň neubude.
VEČER vyrážíme na noční výlet na Ostrov, původně za účelem zcizení vlajky tamního tábora. Bohužel jsme však záhy zjistili, že táborníci jsou fuč i s vlajkou. Přesunuli jsme se tedy zpátky na osadu pro kytary a vrátili se do místní restaurace, že si taky trochu zahrajeme. První ladění a jsem málem bez oka, naštěstí měl Kuba náhradní strunu, také ladí, ladí a trhá. Místo hraní je z toho velice zábavná show: Jak zničit struny. Bavili se bohužel jen ostatní. K naší cti neutíkáme a hrajeme na Kubovu kejtru.
2. den přijely kamarádky Terka a Darča z osady Dynamitových bratrů. Opět vaříme, tada já s Jirkou - zbylí dva strávníci se drží tradice suchých čínských nudlí. Postupně s Jirkou zjišťujeme, že by se některé věci mohly zkazit, například: Milanovo mandarinkový kompot, Kubův trvanlivý salát atd. Proto je všechny systematicky likvidujeme - začínáme tím co nám nejvíc chutná.
3. den přijíždí kamarád Esmeralda se psem Aldynou, Kompas, Chechtavej Jack a Pavel Pilous Zedínek z T.O. Black Hills. Dále přijeli i Dali, Hood, Bary a Páravej Jack s rodinou. Po obědě jsme soutěžili v tzv. SUMU, a pak si hráli na opilé slony. Večer se konal první výroční oheň na osadě. Tímto chci poděkovat Milanovi, že se ujal role palivce - zvládl ji na výbornou, ale někdy topil až moc. (Děkuje ti i Hood a Páravej Jack, nemusej už chodit na depilaci). Esmeraldův pes Aldyna obcházela kolem ohně a nechávala se od všech hladit, dokonce i ode mě, načež mi dala kopačky, jelikož ucítila jídlo, které jí páníček připravil. Byli jsme vzhůru až do časných ranních hodin.
4. den odjíždí velká část našich spoluúčastníků, ale přijíždí nejvíce očekávaná Wendulka. Důležitá věc očekávané je také její jídlo, jelikož jsme mezitím systematicky zlikvidovali skoro všechny zásoby, a už jsme dokonce byli nuceni jíst Kubovo a Milanovo čínský polívky. Večer jsme se přesunuli do místní restaurace na Kačáku. Přišli jsme kolem 19. hodiny a obsadili největší stůl. Kytary jsme pro jistotu nechali na osadě, abychom předešli podobným trapasům jako na Ostrově. Nicméně je zde JukeBOX, a tak hrajeme - za večer jsme do něj naházeli asi dvě stovky. Jelikož jsme hlad, dali jsme si gulášovku a tonika - pozor, TONIKA a né PIVO!!!
5. den odjíždíme domů, ale tentokrát nesedím ani já. Opět jsme vytvořili krásnou překážkovou dráhu. S pomocí naší vůně od ohýnku a Milanových ponožek jsme se naštěstí nemuseli tlačit. Přijeli jsme do Ústí a rozešli se každý do svého domova, kde jsme konečně opláchli naše jemně zašpiněná tělíčka.
Děkuju všem účastníkům, speciálně dík Wendie za jídlo, dík Jirkovi, že jsem nebyl jedinej nenažranej, dík Milanovi a Kubovi za potraviny, ale příště ať jich je víc.
P.S.: Ta sekaná byla opravdu vynikající. Ahoj Honza AD.
